Moudrá, chytrá, inteligentní?

Vím, že většinou píši články s humorem. Bohužel i mě humor občas přejde a blog většinou odráží rozpoložení autora, tak třeba Vám tato úvaha nepřinese úsměv na rtech, ale určitý důvod k zamyšlení.

Teď nedávno se mi stalo, že mě muž, o kterého jsem stála, odmítl se slovy: "Je mi to moc líto, ale nejsi tak chytrá, jak bych potřeboval. Jak vidím, to se nezmění a časem by mi to velmi vadilo." Jiná by se urazila, že jí nazývá blbcem, mě však neurazí skoro nic. Místo toho mi vyvstala otázka, co vlastně determinuje chytrost. Jsou inteligence, chytrost a moudrost synonyma nebo jedno předurčuje druhé?

S inteligencí se rodíme. Je nám dána geneticky a to, co dostaneme do vínku, nemůžeme ovlivnit. Je to určitá predispozice, která předurčuje, čeho můžeme dosáhnout, kdybychom chtěli. Dělí se na praktickou, abstraktní a sociální. Abstraktní a sociální inteligenci můžeme měřit IQ a EQ testy. Je samozřejmostí, že kdo má vysoké IQ, musí být chytrý? Já myslím, že ne. Chytrost souvisí s vědomostmi a nabytí vědomostí s vůlí. Jen ten, kdo má vůli, může svou inteligenci použít, aby se stal chytrým člověkem. Když se potkáte s někým s velmi vysokým IQ, který řeší pro Vás naprosto nepochopitelné otázky (například teorii relativity), a chtěli byste po něm, aby Vám přibil na stěnu obraz, může se s velkou pravděpodobností stát, že to nedokáže, díky své nešikovnosti. Jeho praktická inteligence bude na úkor jeho IQ velmi potlačena. Máme právo o tomto člověku říci: "Bože, to je blbec." Myslím si, že ne. Většinou, když jsme na levém okraji Gaussova rozdělení v jedné věci, budeme na pravém okraji v něčem jiném. To je také můj případ. Ačkoli mé logické uvažování převyšuje průměr, má sociální inteligence mi značně pokulhává. Když mám řešit mezilidské problémy, jsem v tom vážně špatná. Každý, kdo mě v této rovině prohlásí za blbce a neotesance, bude mít naprostou pravdu.

Inteligence (zvláště ta abstraktní) je tedy, dle mého názoru, předpokladem k chytrosti. Neinteligentní člověk nemůže být chytrým člověkem, ale inteligentní člověk může být hlupákem. A kdo je tedy moudrý člověk? Moudrost mám spojenou s věkem. Je to vrchol mé imaginární pyramidy. Spojuji ji se zkušeností. Člověk, který má znalosti a zkušenosti, se může stát moudrým. Když se podíváme do minulosti, tak moudrým v kmeni byl stařešina. K němu si lidé chodili pro radu, kterou jim mohl díky svým zkušenostem poskytnout. Ne každá chytrá osoba vrcholu této pyramidy dosáhne. Pro mne je to pomyslná třešnička na dortu.

Já beru jako blbce osobu přesvědčenou o své dokonalosti. Jen hlupák si může myslet, že všechno ví a má vždy pravdu. Pro mne je chytrý člověk ten, který si je vědom své nedokonalosti. Toho jak málo toho ví. Pascal přirovnává vědění k ostrovu a nevědění k moři. Čím více toho víme, tím se zvětšuje náš ostrov a jeho pobřeží, které se stýká s mořem, tedy nevěděním. Jen osoba přesvědčená o své malosti se může stát velkou personou.

Musím připustit, že muž, který mě odmítl, může mít pravdu. Nesouhlasím ale s tvrzením neměnnosti tohoto stavu. Každý člověk se vyvíjí a učí. A jednou třeba i já zlepším své znalosti a zkušenost mi pomůže být chytřejší a vylepšit to, v čem momentálně pokulhávám.

Může se stát, že tímto textem dotyčnému akorát potvrdím, jak velkou pravdu měl. To se ale já už nedovím...

Pac a pusu

Prostě já